Ne, nechystá se stavba potrubí do Nizozemska. Ale taková je délka vodovodů a kanalizací, které vlastní společnost VAK Beroun – více než 700 kilometrů. K tomu je potřeba připočítat desítky vodojemů a čerpacích stanic a 13 čistíren odpadních vod. Stejně jako jakýkoliv jiný majetek, i ten vodohospodářský nestačí jen udržovat, ale je nutné jej i obnovovat, rekonstruovat.
„Velká část našeho majetku byla pořízena za socialismu, tedy za úplně jiných cen, než jsou nyní. V roce 2008 jsme proto významně zvýšili investiční rozpočet z tehdejších 20 na současných 90 miliónů korun. Na toto navýšení používáme každý rok až dvě třetiny zisku,“ říká Jiří Paul, ředitel VAK Beroun. Tento režim umožnil vodohospodářům dosáhnout udržitelnosti, tedy financování obnovy majetku jen z vodného a stočného. A to bez dotací. Znamená to, že není potřeba se v budoucnu obávat cenových skoků z důvodu obnovy majetku.
A jaké byly letošní nejvýznamnější investice? Projektem na desítky let je postupná rekonstrukce čtyřicetikilometrového ocelového přivaděče ze 70. let, který přivádí do regionu vodu z Prahy. Podle ředitele VAK Beroun na tuto akci jen v příštích deseti letech vynaloží přes 125 miliónů korun. Letos se za 21 miliónů vyměnil úsek pod dálnicí D5 u Bavoryně (odkaz na reportáž na webu společnosti).
Na konci léta přestala pracovat čistírna odpadních vod v Komárově. Místo její rekonstrukce se vodohospodáři rozhodli změnit ji na přečerpávací stanici a odpadní vody převést na čistírnu do Hořovic. „Je to první ze tří podobných projektů, které máme v plánu. Dalším je přepojení čistírny Podluhy také do Hořovic. Tím největším bude zrušení ČOV ve Zdicích, odkud budeme odpadní vodu čerpat do Králova Dvora a čistit na berounské čistírně,“ doplňuje Paul. Čištění na větší čistírně je levnější a zároveň lze dosáhnout i vyšší kvality vyčištěné vody. V budoucnu pak také odpadne nákladná obnova menších čistíren.